Hotline po-pá 8:30 - 17:00
+420 222 780 777
Server hosting
+420 777 777 470
Kontaktní formulář

Kontaktujte nás

Práce snů? Byznys, který rozdává radost

Rodinné zahradnické centrum stálo třikrát na startovní čáře, díky zapojení celé rodiny vzkvétá.

 

V Teplicích je zahradnictví, ve kterém se lidé zdrží nezvykle dlouho. Je veliké a sestavené tak, aby jím zákazníci prošli celým a viděli vše, co nabízí. To je chytré, ale není to hlavní důvod, proč odsud nepospíchají. „Když kupujete květinu, chcete tím někomu udělat radost. Máme to štěstí, že děláme pozitivní byznys. Ten jsme ještě k tomu loni rozšířili o další projekt, který také vyvolává pozitivní emoce a tím je naše kavárna,“ zamýšlí se nad rodinnou firmou Zahradnictví Dvořák a syn Stanislav Dvořák.

 

 

Firmu zakládal za války dědeček, v devadesátých letech ji znovu oživili rodiče a nyní jsou spolu se sestrou třetím pokolením, které ve firmě působí. V kavárně vyrábějí vlastní zákusky a pralinky, což má na starosti manželka. Nyní se všichni společně starají o velké zahradnické centrum, jehož příběh je velice pestrý. „Počátky musíme hledat v Klecanech u Prahy, kde začínal děda s babičkou. Ti po válce patřili k těm, kteří osidlovali severní Čechy. Vše, co za pět let v Klecanech vybudovali, přesunuli do Teplic a začali znovu,“ začíná Stanislav Dvořák vyprávění.

 

 

Z milosti vedoucím

 

Jenže v roce 1953 si komunisté došlápli i na zahradnictví. „Aby si děda náhodou něco nevzal, udělali soudruzi velikou inventuru. A vše zestátnili. Mohl zde zůstat aspoň jako vedoucí. Příběhy z tohoto období se velmi podobají  filmu Dezertér z trilogie Zahradnictví. I kvůli tomu se Zahradnictví Dvořák a syn společně s firmami Zahradnictví Líbeznice a Zahradnické centrum Ferenčík podíleli na natáčení tohoto Hřebejkova díla.

 

Po revoluci se Dvořákovi dočkali a zahradnictví jim bylo vráceno. Tedy to, co z něj zbylo. Za komunismu se postavil jen jeden skleník, na ostatní původní skleníky, se čtyřicet let téměř nesáhlo. Veškerá výroba a zázemí bylo zdevastované a rozkradené. Dvořákovi tak už potřetí začínali úplně od nuly. Se stánkovým prodejem u silnice. „Malou boudu rodičům kamarád obložil palubkami, aby to alespoň nějak vypadalo. Za zbylých patnáct set korun nakoupili karafiáty, které chtěli ve stánku prodávat. Dali je do lednice, jenže ta byla stará a mrazila víc. Do rána nám kytky zmrzly,“ vzpomíná, teď už s úsměvem, jak jejich třetí start málem skončil, ještě než začal.

 

Krása z rukou maminky

 

K řezaným květinám, které vázala maminka, přidali Dvořákovi první výpěstky.  Inspiraci, jak má moderní zahradnické centrum vypadat, jezdili čerpat do zahraničí. „Velká zahradnická centra v západní Evropě, vznikala také z malých rodinných firmiček. Teď jsou ještě pořád mnohem větší než ta naše, ale úroveň jsme snad již dohnali. Mají sice náskok čtyřicet let, ale my se mohli vyhnout jejich „porodním bolestem“,“ myslí si Stanislav Dvořák.

 

Z ciziny si například i Češi velmi rychle zvykli na to, že mají požadovat stejnou úroveň v zahradnictvích jako v buticích s módou. „Stejně jako ve fashion shopech musíme mít nasvícené zboží, pěkně oblečené zaměstnance a čisto. A hlavně musíte mít dostatek míst na parkování, což my zde bohužel nemáme,“ popisuje standardní požadavky současných zákazníků.    

                

Na vlastní pěstování se Dvořákovi už nezaměřují, nemají na to prostor. Řezané květiny ale stále tvoří velkou část jejich obchodu. Tím se od jiných zahradnických center přece jen liší. Šíře dalšího sortimentu je už taková, že musí být zaměstnanci rozděleni do jednotlivých oddělení. „Neustále chodí na školení, aby vše znali a dokázali zákazníkovi poradit. Už je toho ale tolik, že nemůžou obsáhnout veškerý sortiment,“ vysvětluje Dvořák. On má na starosti, aby fungovalo vše, jak má, jeho sestra po vzoru maminky má pod palcem to krásné – tedy vázání květin a dekorace.

 

 

Místo konkurentů spojenci

 

Zlomovým pro rodinné zahradnictví byl rok 1997. Po vzoru západních kolegů se dohodlo několik zahradnických firem a vytvořilo Sdružení zahradnických center. „Takže už dvacet let jsme součástí tohoto spolku, což je pro nás velmi zásadní. Všichni v něm máme stejné smýšlení, sdílíme své zkušenosti, čímž si výrazně pomáháme. Funguje to, protože jsme rozprostřeni po celé republice a nekonkurujeme si,“ vysvětluje Stanislav Dvořák.

 

Například díky členství a doporučení Zahradnictví Chládek si tato rodinná firma ještě společně s dalšími čtyřmi zahradnickými centry vybrala společnost Winshop pro vytvoření pokladního systému na míru. „Pro všechny je toto společenství velmi výhodné. Než aby každý sám šel cestou pokusu a omylu, na základě zkušeností se všichni posouváme mnohem rychleji,“ uzavírá Dvořák.

28.11.2017 08:54

0 ks
Košík: 0,00